|
|
Screening biotechnologického potenciálu vybraných zástupců rodu Geobacillus a dalších příbuzných rodů
Kouřilová, Xenie ; Brázda, Václav (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá screeningem biotechnologického potenciálu vybraných termofilních zástupců rodu Geobacillus, Saccharococcus a Bacillus, přičemž bakterie z prvních dvou zmíněných rodů pocházely z české a německé sbírky mikroorganismů a bakterie rodu Bacillus byly přírodní izoláty. U zkoumaných kmenů byla zjišťována schopnost utilizace uhlíkatých zdrojů. Dále byla testována produkce biosurfaktantů, extracelulárních hydrolytických enzymů (proteázy, amylázy, lipázy, celulázy a xylanázy), organických kyselin, antimikrobiálních látek a mikrobiálních plastů – polyhydroxyalkanoátů. Bakterie S. thermophilus, G. uzenensis a G. zalihae vykazovaly významnou schopnost produkce biosurfaktantů. Kmeny G. jurassicus, G. uzenensis, G. gargensis a G. lituanicus byly schopny intenzivní produkce všech testovaných technologicky významných enzymů. Nejvyšších antimikrobiálních účinků dosahovaly bakterie G. stearothermophilus a G. thermocatenulatus. Nejvyšší produkce kyseliny octové bylo dosaženo u G. jurassicus a kyseliny mléčné u G. thermodenitrificans. Schopnost produkce polyhydroxyalkanoátů byla na úrovni genotypu prokázána pouze některými kulturami, ovšem na úrovní fenotypu byla odezva negativní. Naopak bakterie rodu Bacillus byly schopny produkovat polyhydroxyalkanoáty, i když za daných podmínek pouze v malé míře. U zbylých zkoumaných metabolitů byla schopnost produkce ve srovnání s rody Geobacillus a Saccharococcus výrazně nižší.
|
|
|
Bakteriociny a jejich aplikace v potravinářském a farmaceutickém průmyslu
Tesarčík, David
Tato bakalářská práce se zabývá bakteriociny, jejich současným používáním a potenciálním využitím v budoucnu v oblasti potravinářství a farmacie. V první části se práce zabývá jejich obecným popisem, chemickými i biologickými vlastnosti. Ekologickým významem a syntézou. Dále shrnuje jejich rozdělení do jednotlivých skupin a podskupin. Stručně jsou zde uvedeni někteří konkrétní zástupci jednotlivých skupin spolu s druhy bakterií, které je produkují. A jejich konkrétními vlastnostmi. Druhá část práce dále po-jednává o využitích bakteriocinů v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Jsou zde uvedeny konkrétní aplikace v současnosti již používaných bakteriocinů. Zejména v oblasti konzervace potravin. Dále jsou zde shrnuta potenciální využití těchto látek. Která se nacházejí buďto ve stádiu výzkumu, testování nebo teorie.
|
|
|
Produkce a možnosti aplikace antimikrobiálních látek produkovaných probiotickými bakteriemi
Utíkalová, Kristýna ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá produkcí antimikrobiálních látek vybraných bakterií mléčného kvašení rodu Lactobacillus, Pediococcus a Bifidobacterium, u kterých byla na základě provedené rešerše předpokládána produkce bakteriocinů. Bakteriociny jsou antimikrobiální látky peptidové povahy s potenciálem být hojně využívané především jako biokonzervanty v potravinářství. Teoretická část bakalářské práce se věnuje především antimikrobiálním látkám produkovaným probiotickými bakteriemi se zaměřením na bakteriociny produkované vybranými bakteriálními druhy a jejich dosavadní výzkum a aplikace v průmyslu. V experimentální části byla testována antimikrobiální aktivita připravených izolátů z probiotických bakterií na vybraných gramnegativních a grampozitivních bakteriích. Konkrétně se jednalo o agarovou difúzní metodu, bujónovou diluční metodu a test viability buněk pomocí resazurinu. Bylo také stanoveno množství kyseliny mléčné a octové v jednotlivých izolátech pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s reverzní fází, což umožnilo dále pojednávat o jejich vlivu na antimikrobiální aktivitu izolátů. U všech izolátů byla zjištěna silná antimikrobiální aktivita proti indikátorovým bakteriím. U některých izolátů byla dokonce vyšší než antimikrobiální aktivita samotné kyseliny mléčné v koncentraci, ve které se v izolátu dle měření vyskytuje, což je významným podnětem pro další zkoumání těchto probiotických izolátů především pak izolátu L. acidophilus a L. plantarum. Bylo například zjištěno, že testovaný izolát z L. acidophilus vykazoval při koncentraci 20,47 mg/ml inhibiční aktivitu proti S. epidermidis 90,76 % a proti E. coli 81,62 %. S izolátem z bakterie L. acidophilus byla následně provedena aplikace na polymerní obalový materiál s potenciálem být používány v potravinářství a byla pozorována antimikrobiální aktivita tohoto izolátu proti kontaminujícím mikroorganismům.
|
|
|
Screening biotechnologického potenciálu vybraných zástupců rodu Geobacillus a dalších příbuzných rodů
Kouřilová, Xenie ; Brázda, Václav (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá screeningem biotechnologického potenciálu vybraných termofilních zástupců rodu Geobacillus, Saccharococcus a Bacillus, přičemž bakterie z prvních dvou zmíněných rodů pocházely z české a německé sbírky mikroorganismů a bakterie rodu Bacillus byly přírodní izoláty. U zkoumaných kmenů byla zjišťována schopnost utilizace uhlíkatých zdrojů. Dále byla testována produkce biosurfaktantů, extracelulárních hydrolytických enzymů (proteázy, amylázy, lipázy, celulázy a xylanázy), organických kyselin, antimikrobiálních látek a mikrobiálních plastů – polyhydroxyalkanoátů. Bakterie S. thermophilus, G. uzenensis a G. zalihae vykazovaly významnou schopnost produkce biosurfaktantů. Kmeny G. jurassicus, G. uzenensis, G. gargensis a G. lituanicus byly schopny intenzivní produkce všech testovaných technologicky významných enzymů. Nejvyšších antimikrobiálních účinků dosahovaly bakterie G. stearothermophilus a G. thermocatenulatus. Nejvyšší produkce kyseliny octové bylo dosaženo u G. jurassicus a kyseliny mléčné u G. thermodenitrificans. Schopnost produkce polyhydroxyalkanoátů byla na úrovni genotypu prokázána pouze některými kulturami, ovšem na úrovní fenotypu byla odezva negativní. Naopak bakterie rodu Bacillus byly schopny produkovat polyhydroxyalkanoáty, i když za daných podmínek pouze v malé míře. U zbylých zkoumaných metabolitů byla schopnost produkce ve srovnání s rody Geobacillus a Saccharococcus výrazně nižší.
|
host ::
RSS.